26. 8. 2025
Jednoduše můžete využít toho, že i po sklizni jsou rostliny živé. Jakmile z nich získáte to, pro co je pěstujete, nemusíte je vyhazovat a hned kupovat nová semínka. Má to hned několik výhod – jednak se podílíte na udržitelnosti a snižujete množství potravinového odpadu, jednak ušetříte vlastní finanční prostředky.
Nemůžete si ale představovat, že hodíte do substrátu kousek mrkve a vyrostou vám další plnohodnotné mrkve. Stejně tak vám z dokonalé rozvětveného salátu nevyroste úplně stejný. I tak má ale regrowing své výhody.
Co je regrowing?
Už sice padlo, že jde o pěstování nových surovin ze zbytků těch starých, pojďme se na regrowing ale podívat víc zblízka. Podstatou celého procesu je schopnost rostlin regenerovat, ovšem za vhodných podmínek.
K regrowingu se využívají lístky, kořeny nebo stonky plodů, které jste využili, jak se dalo. K největšímu úspěchu budete mít našlápnuto, když budete chtít znovu vypěstovat mrkev, celer, kedlubnu, salát, řepu, pórek, kurkumu nebo zázvor.
Hodí se k tomu i bylinky, takže jestli chcete mít doma nekonečnou zásobu máty do mojita nebo bazalky do salátu Caprese, pak s chutí do toho.
Jak konkrétně vypadá regrowing u konkrétních rostlin?
Z uvedených druhů zeleniny vám – a to už jsme taky uvedli – nevyroste hned dokonalá mrkev nebo řepa. Právě u těchhle dvou očekávejte „jen“ nové listy. Ty se pak hodí například nasekané jako zdobení zeleninové polévky. Z jarní cibulky zase získáte zelené výhonky, z celeru nové listy a kořeny.
Když zasadíte listovou růžici salátu, můžete očekávat nové lístky. Musíte je ale ovšem spotřebovat rychle.
Jak regrowing funguje a co k němu potřebujete?
Regrowing je jednoduchá činnost, sami nejspíš užasnete. Stačí mít řízky, stonky nebo kořenové zbytky. Stonky by měly být dlouhé aspoň 3 centimetry, ideálně 5 centimetrů. Pak už stačí jen nádoba s trochou vody, do které zbytky ponoříte, a počkáte, až začne příroda kouzlit. Jen každé 2–3 dny měňte vodu za čistou, jinak vás svou přítomností počastuje plíseň.
Jakmile ze zbytků začnou růst nové kořínky, můžete je vzít a zasadit do substrátu se živinami. A pak to poroste. Některým rostlinám ale stačí jen ona „vodní lázeň“.
Důležité je samozřejmě i umístění. Předpokládáme, že budete novou zeleninu ze zbytků pěstovat v květináčích, i proto, abyste mohli každé rostlince dopřát takové místečko, které potřebuje.
Když budete chtít znovu pěstovat třeba kurkumu nebo citrónovou trávu, myslete na dostatek světla a tepla. Naopak jiné rostliny toho tolik nepotřebují – stačí pokojová teplota a budou spokojené.
Takže suma sumárum – potřebujete zbytky, které chcete znovu zasadit, nádobu na vodu, vodu, květináč a substrát bohatý na živiny.
Občas to chce něco navíc. A jak na regrowing cibule?
Ať tu na vás nesypeme jen teorii, pojďme se podívat třeba na cibuli, bez které to snad v žádné domácnosti nemůže dlouho fungovat. Právě u ní kromě uvedeného vybavení oceníte nakličovací misku (a třeba i speciální sítko). Při regrowingu téhle krásky je totiž třeba nasadit čerstvou cibuli těsně nad hladinu vody, případně může být maličký kousek cibule namočený.
Jakmile začnou růst kořeny, musí zůstat ve vodě už jen ty. Když cibuli dopřejete teplé místo s dostatkem světla, během pár dní můžete očekávat první sklizeň – získáte čerstvé a chutné výhonky, které můžete používat jako jarní cibulku.
Použité zdroje:
• bora.com/en-int/guide/regrowing-how-to-utilise-food-waste-sustainably
• bosch-diy.com/gb/en/all-about-diy/regrowing-vegetable-leftovers
• swisslifeselect.cz/cs/home/hub/vsechny_clanky/blog/Mikrozahradka-vypestujte-si-vlastni-potraviny.html
• activebeauty.sk/zdravie/regrowing-ako-zvysky-zeleniny-zuzitkovat-a-znovu-ich-nechat-vyrast/
• plastia.eu/to-je-pecka-snadne-pestovani-cibulky-nebo-avokada-v-kuchyni
