Nebyl by to člověk, kdyby nevymýšlel zlepšováky, pokroky a alternativy. A pokud nemáte zahradu ani dost místa na balkóně, tenhle indoor způsob pěstování vám určitě padne do oka. Čím víc nevěříte ve výsledky tohohle experimentu, tím víc nejspíš budete ve velkém finále překvapeni.
Co je aeroponie?
Pěstování bez půdy nebo substrátu opravdu není žádná novinka. Aeroponie vychází z hydroponie, což je rovněž takové alternativní pěstování, tedy bez půdy, ve vodním prostředí. Mimochodem – hydroponii znali už staří Egypťani.
Mezi největší přednosti hydroponie (a potažmo aeroponie) patří to, že bez substrátu a zeminy nevznikají spory plísní, což nejvíc ocení alergici, ale teoreticky i všichni ostatní, protože přítomnost plísní není výhra nikdy pro nikoho.
Aeroponie patří k nejpokročilejším formám hydroponie a spočívá v tom, že rostliny jsou zavěšené ve vzduchu, kořeny jsou v pěstební nádobě a pěstitel je pravidelně zvlhčuje mlhou živného roztoku, a to poměrně sofistikovaným systémem.
A jak to celé funguje? Trysky v nádobách, v nichž máte umístěné rostliny, automaticky rozprašují živný roztok na kořeny. Ty mají dostatek kyslíku, protože se „nedusí“ v zemině nebo substrátu. To podporuje růst i metabolismus.
Slyšeli jste o hydroponii? Saláty i rajčata díky ní vypěstujete snadno i bez hlíny
Výhody a nevýhody aeroponie
Kromě absence plísní, které vznikají v substrátu a zemině, můžeme jmenovat až o 25 % rychlejší růst rostlin a větší úrodu. Zároveň dochází k úspoře vody, protože jde o uzavřený systém, přebytečná voda se vrací do nádrže a dochází k jejímu opětovnému využití. Tahle úspora může dosáhnout až neuvěřitelných 95 %!
Nevýhody to ale taky má. Jde hlavně o vyšší počáteční investici, stálý přísun elektřiny a rychlé hynutí rostlin (často v řádu hodin), když dojde k poruše systému. Ten je třeba sledovat, aby měla voda správné pH a dostatečnou vodivost živin a aby nebyly například přiucpané trysky.
Pěstování ze zbytků: Regrowing je nový trend, který šetří (nejen) peníze
Druhy aeroponického pěstování a co k nim budete potřebovat
Abyste mohli s aeroponií začít, budete si muset pořídit onen speciální závěsný systém (tzv. pěstební komoru) a další komponenty – rozhodně nádrž na živný roztok, čerpadlo a k němu časovač, hadičky a trysky, živný roztok, speciální pěnové držáky nebo síťkové květináče, do kterých rostlinky v pěstební komoře usadíte, a pěstební stan.
Dál záleží na tom, jestli dáte přednost aeroponii nízkotlaké, nebo vysokotlaké.
Nízkotlaká aeroponie je jednodušší a levnější řešení a můžete s ní začít – aspoň si vyzkoušíte, co to obnáší a jestli to opravdu chcete „rozjet ve velkém“. Čerpadlo stačí akvarijní nebo fontánové. Počítejte s tím, že systém nevytváří mlhu, ale spíš hrubší kapičky, které budou připomínat postřik.
Vysokotlaká aeroponie je vyšší dívčí. Vyžaduje pořádné čerpadlo a tlakový zásobník, který dokáže udržovat vhodný tlak (4–6 bar), a trysky s drobnými otvory. Výsledné kapičky mají zhruba 20–50 mikrometrů a kořeny rostlin naprosto dokonale obalují.
A rozdíl není jen ve výbavě a výši počáteční investice. Spočívá třeba i v mlžení. U nízkotlaké aeroponie je mlžení delší, může trvat i minutu a pak se dalších pár minut nic neděje. U vysokotlaké aeroponie se mlžení odehraje během několika sekund a pak je pár minut „ticho po pěšině“.
Frekvence se ale dá přizpůsobovat i fázi růstu a specifickým potřebám konkrétních rostlin.
Jak pěstovat bylinky doma v květináči: Rozmarýn s tymiánem ocení jen minimum péče
Základem úspěchu je živný roztok
Když rostliny nezískávají živiny ze zeminy nebo substrátu, musí je načerpat ze živného roztoku. Ten proto musí být vymazlený k dokonalosti, a to podle samotných rostlin. Používat se dají komplexní hydroponická hnojiva, která staví hlavně na dusíku, fosforu a draslíku. Nacházejí se v nich i další látky, ovšem ve stopovém množství – třeba hořčík nebo železo.
Důležité je vědět, že u aeroponie nemusí být roztok tak koncentrovaný jako u hydroponie, protože aeroponie je díky přístupu živin přímo ke kořenům efektivnější. Když to s živinami přeženete, můžou vám krystalizovat v celém systému a z toho můžou postupem času vyplynout nepříjemnosti…
Jak už padlo výš, u roztoku je nezbytné sledovat pH (to by se nemělo vychýlit z intervalu 5,5–6,5) a vodivost. Roztok je potřeba měnit 1x týdně nebo 1x za 2 týdny, protože se jednak vypařuje a jednak z něj odchází živiny.
Pěstování na balkoně podle světových stran: Na jih patří papriky, kapusta zvládne i sever
Které rostlinky se pro aeroponické pěstování hodí?
O aeroponii už máte trochu přehled. Pokud vás láká, nejspíš se ptáte, co byste si tímhle způsobem mohli vypěstovat. Dobrá zpráva je, že je toho celá řada! Začít se dá třeba u bylinek – neobejdete se bez máty, meduňky nebo bazalky? Může to být to první, co vyzkoušíte.
Kromě bylinek se často tímhle stylem pěstuje listová zelenina (třeba špenát) nebo kořenová zelenina (ředkvičky, ale i brambory!). Poměrně snadno se pěstují cherry rajčátka, papriky a chilli papričky. Zkusit můžete prakticky cokoli včetně okrasných rostlin.
Použité zdroje:
