Na světě je šáchoru údajně 600 druhů, což je číslo naprosto ohromující. Daří se mu hlavně v tropech a subtropech, ale svou krásu v pohodě ukáže i nám v mírném podnebí. U nás máme dokonce tři původní druhy, které rostou na dnech vypuštěných rybníků a jejich mokrých březích. Snad i proto si s sebou šáchor v podobě pokojovky nese výraznou potřebu zálivky. A když říkáme výraznou, myslíme tím to, že vyžaduje mokro.
Bude vám dělat radost na zahradě i domy
Když se do pěstování šáchoru pustíte na zahradě, kde je mokro, nejvíc se vám bude dařit, pokud si vyberete šáchor hlíznatý, klubkatý, miličkový a jedlý. V interiéru se pak nejspíš setkáte s úspěchem, sáhnete-li po šáchoru papírodárném nebo zakrslém.
Šáchor papírový toho moc nevyžaduje – stačí mu pokojová teplota kolem 20 °C a dostatek světla, ovšem nenechávejte ho na přímém slunci. A samozřejmě poctivá zálivka – půda, ve které bude existovat, musí být neustále mokrá.
Tenhle druh šáchoru dorůstá 2–5 metrů, a tak je nejčastěji živým doplňkem v zimních zahradách. Svým vzhledem připomíná trávu a od ostatních rostlin ho jednoznačně odlišují stvoly s deštníkovitým trsem tenkých větviček s klasy kvítků na konci.
Klasickou pokojovkou je spíš šáchor zakrslý, ten je totiž o dost menšího vzrůstu. Díky šlechtění si doma můžete vypěstovat ten se žlutými listy, nebo s tmavě zelenými s proužkem. Na rozdíl od šáchoru papírového roste v trsech a má silné stonky s květy.
Pokojovka, kterou si oblíbí i vaše kočky
Máte doma kočku nebo kocourka? Pak neváhejte a šáchor, hlavně jeho mladé výhonky, svému zvířecímu kamarádovi dopřejte. Rostlina vám rychle doroste a snadno ji namnožíte. Kočky často okusují rostliny (nebo trávu), aby si vyčistily trávicí trakt. Tím, že jim naservírujete šáchor, je jednak potěšíte jeho chutí a jednak zamezíte tomu, aby vám okousaly cokoli jiného.
Šáchor jedlý znali už staří Egypťané
Jedním z mnoha druhů šáchoru je ten jedlý. Svůj původ má v Africe, ale dneska už se ho daří pěstovat i v jižní Evropě, v Americe a Asii, u nás ovšem jen výjimečně. Používány jsou z něj podzemní hlízky, které mají nasládlou chuť a přezdívá se jim zemní mandle.
Hlízky šáchoru jedlého tvoří z 20 % olej, ze 40 % sacharidy a zbytek dobře stravitelné bílkoviny a spousta minerálů – třeba hořčík, železo, vápník, fosfor, měď, mangan nebo zinek.
Dají se konzumovat čerstvé i pražené, můžete si z nich dokonce připravit alternativu kávy! Vařené hlízky se pak například ve Španělsku přidávají k pokrmu jako zeleninová příloha a v lisované variantě se dávají do jogurtu. Právě lisováním taky vzniká olej podobný tomu olivovému.
A co šáchor jedlý umí? Jeho hlízky měly už podle starých Egypťanů pozitivní vliv na lidské zdraví. To se týkalo hlavně podpory kardiovaskulárního systému, imunity a trávicí soustavy. Zemní mandle dokážou dodat energii, mluví se i o jejich protizánětlivých účincích a obsažených antioxidantech, které působí proti volným radikálům, čímž zabraňují předčasnému stárnutí buněk a rozvoji rakovinného bujení.
Použité zdroje:
- https://www.magazinzahrada.cz/sachor-pokojovka-ktera-roste-jako-z-vody/
- https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0%C3%A1chor
- https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0%C3%A1chor_jedl%C3%BD
- https://www.bylinkovo.cz/sachor-jedly/
