Jste zde

Vyrobte si doma filtr do roušky: Potřebujete jen 3 suroviny, které máte doma

žena v roušce u pracovního stolu Zdroj: www.bigstockphoto.com
Nošení roušek je v Česku už nějaký ten pátek povinné. Téměř každý, kdo má doma stroj, šije bavlněné roušky a skládané ústenky. Ty sice nechrání svého majitele, můžou ale chránit jeho okolí. Navíc si je můžete „vytunit“ o antivirotický filtr!

6. 4. 2020

Původní nápad z Kanady

Vůbec poprvé se o speciálním antivirotickém filtru, který se „jen“ vloží do obyčejné roušky, začalo mluvit v Kanadě. Nápad se zrodil v hlavě jednoho kanadského profesora a jako první o něm informoval odborný časopis Scientific Reports.

Návod, jak vyrobit antivirotický filtr následně v době aktuální krize oprášil Stanislav Polzer z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

Pamatujte, že pro nošení roušek platí jednoduché pravidlo: Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě.Zdroj: www.bigstockphoto.com

Co se děje na roušce?

Rouška jako taková nechrání jejího majitele před vniknutím virů a bakterií do organismu. Může ale zabránit průniku choroboplodných organismů zevnitř ven. Jejím hlavním účelem je tedy ochránit okolí, nikoliv člověka, který ji nosí. Odtud dnes tak často zmiňované heslo: „Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě“.

Pamatujte, že ústenka slouží k jednorázovému použití.Zdroj: www.bigstockphoto.com

Je také potřeba zmínit, že roušky sice mohou zachycovat virové kapénky, ale samotný virus je na nich stále infekční. A to je problém, protože může dojít k sekundárnímu přenosu. Pokud roušku špatně sundáváte nebo s ní doma nenakládáte s dostatečnou opatrností.

Sekundární přenos v praxi

Co si představit pod sekundární nákazou? Jde o situaci, kdy si sáhneme na kontaminovanou roušku nebo ústenku a pak přeneseme vir na jiný předmět, ze kterého se můžeme my nebo naše okolí nakazit.

A tady se dostáváme k jádru pudla: Abychom minimalizovali riziko sekundárního přenosu, je dobré domácí roušku vybavit speciálním druhem filtru. K jeho výrobě navíc postačí základní suroviny, které máme běžně v domácnosti.

Pokud už pro vás není problém roušku ušít, můžete se pustit do tvorby filtrů.Zdroj: www.bigstockphoto.com

Profesor Stanislav Polzer v souvislosti s inovativním filtrem zmínil: „Filtrace virů je zde cca 40 až 70 % ještě po 24 hodinách, přičemž na začátku jde o 85% účinnost filtrace! Důležité je ale především to, že ani proniklé viry (rouška byla testována v souvislosti s virem chřipky – pozn. redakce) nebyly už schopné vyvolat nemoc.“ Po domácku upravený filtr podle něj dokáže do pěti minut zabít 99,9 % virů. Do hodiny prý zlikviduje všechny, které se na roušce nacházejí.

Jar nebo prací prášek, voda a sůl

A jak na samotnou výrobu antivirotického filtru? Připravte si 300 gramů kuchyňské soli a velkou kuchyňskou lžičku pracího prášku nebo jaru. Do litrové odměrky nalijte litr horké vody, přidejte prášek a po jeho rozpuštění dosypejte sůl. Pak už stačí roztok jen promíchat a počkat, až se sůl rozpustí.

Dvojí namáčení

Filtr z roušky (vyrobený třeba z filtru ze sáčkového vysavače), namočte v 25 ml roztoku (cca 5 kávových lžiček) a na noc odstavte. Na druhý talíř si pak odměřte 55 ml roztoku (asi 11 kávových lžiček), dejte do něj druhý den už jednou v solném roztoku namočený filtr a vložte do trouby na 40 °C, dokud se všechna tekutina neodpaří.

Pečujte o roušku každý den

Takto upravený filtr jednoduše vložte do kapsičky v roušce. Ochrana je údajně dostatečná i ve chvíli, kdy rouška zvlhne. Po návratu domů roušku opatrně sejměte, hoďte do horké vody na 30 minut, pak z ní vyjměte filtr a opět jej solným roztokem napusťte. Litr vyrobeného roztoku vám postačí zhruba na 14 dní.