30. 1. 2020
Černý pepř ještě není uzrálý
V našich končinách je bezkonkurenčně nejoblíbenější a nejpoužívanější. Málokdo ale ví, že černý pepř je ne zcela zralým plodem pepřovníku černého (Piper nigrum). Abychom si mohli užívat jeho silné chuti a vůně, nechává se po sklizni zapařit a následně se suší na sluníčku, dokud původně načervenalá slupka neztmavne. Hodí se do nejrůznějších polévek, omáček a k masu.
Pepře se od sebe liší způsobem zpracování, ale často i původem - ne všechny "pepře" rostou na pepřovníku.Zdroj: www.bigstockphoto.com
Když se z červené kuličky vyloupne bílý pepř
A co bílý pepř? V tomhle případě jde o zralý plod pepřovníku, který získáme namočením a následným sloupnutím vrchní vrstvy. Jakmile se z původně červené kuličky stane kulička bílá, nechává se dále vysušit. Jeho chuť je sice výrazná, ale ne tolik, jako u výše zmíněného černého pepře. Skvěle se hodí do světlých omáček a k drůbežímu masu.
Zelený pepř se suší nebo mrazí
Se zeleným pepřem jste se u nás už určitě taky nejednou setkali. Nejčastěji se přidává do dressingů nebo oblíbené pepřové omáčky ke steakům. V tomhle případě jde opět o sklizeň nezralých kuliček. Ty se ale nenamáčejí do vody, nýbrž mrazí nebo suší. Díky tomuhle procesu si uchovají svoji svěží zelenou barvu. Následně se nakládají do octového nálevu.
Zelené kuličky pepře se mrazí a v supermarketech na ně můžete narazit třeba v octovém nálevu.Zdroj: www.bigstockphoto.com
Růžový pepř vlastně pepř vůbec není
Jedním z nejznámějších druhů „pepře“ je i ten růžový. Ve skutečnosti ale nejde o pepř v pravém slova smyslu, nýbrž o plody stromu Schinus z Jižní Ameriky. Malé růžovočervené kuličky se vyznačují slabě pryskyřicovou, někdy až nasládlou chutí a nejčastěji jsou k dostání ve směsi zeleného, černého a bílého pepře. Na rozdíl od klasického pepře je ale potřeba s tím růžovým šetřit. Ve větším množství totiž může být toxický.
Kajenský pepř jako druhý nejrozšířenější mýtus
Taky jste hledali kajenský pepř mezi tím černým, zeleným a bílým? Že jste odešli domů s nepořízenou? Není se čemu divit. Ani tenhle „pepř“ není plodem pepřovníku. Jde o druh chilli papričky, která se tradičně používá v mexické kuchyni. Kajenský pepř se hodí všude tam, kde chcete dosáhnout mimořádně pikantní chuti.
Červený, nebo chcete-li růžový pepř, vlastně pepřem vůbec není.Zdroj: www.bigstockphoto.com
Pepř kubébový překvapí hořkým dozvukem
Pepř kubébový (někdy též označován jako pepř javánský) je dalším druhem pepřovníku. Pro svou nízkou cenu a snadné pěstování v minulosti často nahrazoval pepř černý.
Tenhle pepřovník roste divoce především na ostrovech Nová Guinea a Sumatra. Je o něco méně výrazný než černý pepř, má však nepříjemnou hořkou koncovku. Tenhle pepř se od toho černého liší krátkou stopkou.
Dlouhý pepř je vlastně květenství pepřovníku
Na první pohled opravdu vypadá jako klasický pepř, který ale někdo natáhl. Je tmavý, velmi ostrý s mírně sladkou chutí i vůní. Pochází původem z úpatí Himálají a ze severní Indie a dneska se používá především v Indii a muslimských částech Afriky. Skvělý je v kombinaci s hřebíčkem a muškátovým oříškem. V kuchyni ho používáme třeba do omáček nebo chutney.
Pepř sečuánský může nepříjemně otupit
Tenhle druh „pepře“ pochází původem z Číny a jde vlastně o sušené plody stromu Zanthoxylum piperitum. Pokud milujete všechno ostré a pálivé, jistě si tahle odrůda najde místo ve vaší kuchyni. Sečuánský pepř se totiž vyznačuje velmi ostrou, při větším množství až otupující chutí a výraznou vůni.
Hodí se především k přípravě drůbeže, ale velmi zajímavá je kombinace se zeleným čajem, kdy se velmi malé množství čerstvě nadrcených tobolek přidá k čajovým lístkům a zalije vodou.