24. 12. 2024
Čokolád bylo na trhu rovnou několik. Z těch nejznámějších můžeme jmenovat třeba Rusalku, Šárku či Libuši, které ovšem patřily mezi ty luxusní a hůře dostupné. Tehdy je vyráběl podnik Zora. To čokoláda Lidka byla ještě „vyšší level“. Měla čtvercový tvar a k dostání byla za bony v Tuzexu.
Na trhu se ale objevovala i nám v dnešní době dobře známá čokoláda Orion s kopretinami na modrém pozadí a také Barila s burskými oříšky. Pokud jste chtěli udělat radost soudružce učitelce, mohli jste jí darovat bonboniéry značky Maryša nebo Diana. Anebo Kočičí jazýčky, pokud by si první zmíněnou bonboniéru vzala příliš osobně.
Z dalších čokoládových dobrot, na kterých si můžeme pochutnat až do dnešní doby, můžeme jmenovat Kofilu, Milenu, Ledové kaštany a Margot. Poslední čtyři zmíněné sladkosti se na našem trhu udržely dodnes. A není divu, vždyť už v roce 1962 získaly rovnou dvě z nich (Milena s Kofilou) ocenění na olympiádě čokolády v Bruselu!
Přečtěte si také: Nákupy za „socíku“. Z ceny rohlíků nebo piva vám spadne brada. Levněji ale nebylo!
Ráj oplatek za korunu
Své místo na stole v československé domácnosti měly pochopitelně i sušenky a keksy. Oblíbené byly zejména výrobky pražského Meteoru, mariánskolázeňské Kolonády, královéhradecké Jitřenky, pardubické perníkárny, opavské Opavie nebo lovosické Deli.
Tehdy jsme si pochutnávali na Tatrankách, které měly původně tvar trojúhelníku. Na lískooříškové Tatranky navázaly arašídové Horalky a velký boom zaznamenaly Disko sušenky. Řada oplatek se tehdy dala pořídit i do koruny – nejlevnější byly griliášové Vlnky, Svěženky, Sportky či tyčinka Vanda.
Mohlo by vás zajímat: Retro hru Nu pogodi! měl doma každý. Stála hříšných 250 Kčs a bavila generace
Kdo nežvýkal, jako by nebyl!
Frajeřit po škole s kamarády žvýkačkovými bublinami, to byla zábava! Zlomovým okamžikem v historii výroby socialistických sladkostí ovšem bylo rozhodnutí zdravotních úřadů, že žvýkání žvýkaček není zdraví škodlivé.
Poměrně brzy se mezi dětmi i dospělými začaly objevovat žvýkačky od nizozemské firmy Maple Leaf, které byly zajímavé tím, že obsahovaly komiksové příběhy z dílny Walta Disneyho.
A protože jsme se v tehdejších Československu nechtěli nechat zahanbit, v roce 1968 začal žvýkačky vyrábět závod ve středočeské obci Velim. Šlo o legendární žvýkací gumy Pedro s tetovačkou uvnitř. Žvýkačky se na trhu udržely i po sametové revoluci. A sehnat je dokonce můžete i dnes.
Zajímavost: Specifickou kategorií byly žvýkací cigarety, které imitovaly vzhled těch klasických. Měly bílou barvu a ovocnou příchuť. Ministerstvo zdravotnictví je ale nakonec zakázalo, protože údajně podporovaly děti v kouření.
Přečtěte si také: Nanuky za „socíku“: Míša se vyráběl ručně a stál korunu, Ruská zmrzlina byla darem Sovětského svazu
Bonbony inspirované fotbalem
Poměrně zajímavý sortiment obsahovaly za socialismu i regály s bonbóny, jejichž balení dostávala různé názvy – drops, roks, furé či dražé. Mnohé z nich byly inspirovány fotbalovými kluby (např. Sparty a Slavie).
Pochutnat jste si ale mohli taky na Hašlerkách či ovocných karamelkách, které se parádně lepily na zuby. Hříchem by potom bylo nezmínil legendární Bon Pari, Antiperle či Lipo (ve světě se dnes prodávají pod značkou PEZ). Oblíbené byly také Sněhulky, Ledovky, Fialky a Atlasky.
Dříve narození mohli ochutnat i speciální měkkou hmotu s ovocnou příchutí, která se prodávala pod názvem „mejdlíčko“. Hmota byla zabalená v malé krabičce, která připomínala malé mýdlo. Odtud pochází název laskominy.
Mohlo by vás zajímat: Retro svačiny za „socíku“: To byl chleba v ubrousku, igelitové vemeno i Jovo koktejl
Použité zdroje:
- https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-a-zivotni-styl-co-jsme-mlsali-za-socialismu-bonboniery-pro-soudruzky-ucitelky-k-mdz-nebo-cigaretove-zvykacky-96338
- https://www.extra.cz/sladkosti-vaseho-detstvi-vzpomenete-si-jake-socialisticke-cukrovinky-jste-za-minuleho-rezimu-s-oblibou-mlsali
- https://www.kupi.cz/magazin/clanek/26034-socialismus-sladkosti
