Jste zde

Tipy a triky pro začínající houbaře: Zapomeňte na igelitku, sledujte měsíc a vyrazte 3 dny po bouřce

houbový košík Zdroj: Shutterstock
Češi a houby. To je láska, která trvá už po generace! A není divu. Sbírání hub je relax, sport, dobrodružství i způsob, jak jednoduše naplnit talíř chutnými dary přírody.

9. 8. 2025

Jenže co dělat, když to zrovna „neroste“? Kdy se opravdu vyplatí vyrazit? A jak sbírat, aby to bylo nejen bezpečné, ale i ohleduplné k lidem a přírodě? Přinášíme praktické tipy pro začátečníky i zkušené houbaře, kteří se nechtějí z lesů vracet s prázdnými košíky.

Přečtěte si také: Jak uchovat houby na zimu: Vyzkoušejte houby v soli nebo naložené v sádle

Kdy rostou? Po dešti a s měsícem v zádech

Základní pravidlo houbaření zní: Houby rostou, když je teplo a vlhko. Největší úroda hříbků bývá tradičně od července až do konce září. Výjimkou ale nejsou ani houby, které překvapily první mrazíky. Ty už ale nesbírejte. 

shutterstock_2342545151.jpg

hřib pravý
Zdroj: 
Shutterstock
Houbám se prý více daří, když měsíc dorůstá. Souvisí to s pohyby podzemní vody.

Všimli jste si někdy, že se vlna hříbků objeví pár dní po bouřce? Opravdu! Ideální jsou tři až čtyři dny po vydatném dešti. A věřte, nebo ne, houby se řídí i fázemi Měsíce. Už naše babičky říkaly, že ve chvíli, kdy dorůstá měsíc, dorůstají taky hřiby. Není to jen pověra, ale souvisí to s přírodními rytmy a pohybem podzemní vody.

Mohlo by vás zajímat: Červivé houby: Jíst, či nejíst. Uděláme vám v tom jasno!

Každý les má svoje tajemství

Ne všechny lesy jsou stejně „úrodné“. Ideální podmínky pro sběr hříbků (praváků, modráků, babek i suchohřibů) najdete ve smrkových a smíšených lesích, případně pod bukem, dubem nebo borovicí. Mnoho hub roste podél lesních cest, na mýtinách a okrajích lesa. Tedy tam, kde je dost světla a vlhkosti.

shutterstock_1937483017.jpg

košík hřibů
Zdroj: 
Shutterstock
Ideálním hřibovým obdobím jsou 3 až 4 dny po vydatnějším dešti.

Tipy na místa, kde to obvykle roste:

  • Mechy a lišejníky: Signalizují zdravé prostředí pro hřiby
  • Krajiny s vyšší vlhkostí: Místa podél potoků nebo tam, kde se drží rosa
  • Staré lesy, kde není příliš čilý pohyb lidí
  • Břehy okolo cest

A jeden praktický tip: Choďte tam, kde jste byli úspěšní loni. Mycelium, tedy podhoubí, zůstává v zemi i několik let a při správných podmínkách se znovu „aktivuje“.

Přečtěte si také: Houbařské mýty: Vadí houbám ohřívání a pomůže při otravě sklenice mléka?

Jak (ne)sbírat aneb Když si nejsem jistý, nechávám houby lesu

Před cestou do lesa se vybavte dlouhými kalhotami, gumáky a repelentem. A taky si osvojte základní pravidlo, které zní: „Nejsi si jistý? Nech houby lesu.“ Každý rok dojde v Česku k desítkám otrav, které někdy bohužel končí i smrtí houbaře. Nejčastější problém? Záměna jedlé houby s jedovatým dvojníkem. Proto nikdy nesbírejte: 

  • Houby, které 100% neznáte,
  • staré, nahnilé, plesnivé nebo červivé kusy,
  • houby z míst, kde mohou být chemikálie,
  • houby, které přemrzly.

shutterstock_2373151823.jpg

sušené houby
Zdroj: 
Shutterstock
Jeden z tradičních způsobů, jak zužitkovat přebytky, je sušení.

Hříbky vždy sbírejte do košíku (nikoli do plastového kbelíku nebo igelitky, kde se poměrně brzy zapaří) a ideálně je zpracujte ještě týž den. Pokud je necháte do druhého dne v lednici, může se také stát, že se i do zdravého zbytku pustí nějaký zatoulaný červík a vaše úroda přijde vniveč.

Náš tip: Začátečníkům doporučujeme klasický houbařský atlas. Ideálně s fotkami hub ze všech stran a popisem možných záměn. Moderní houbaře jistě potěší i nespočet aplikací, které dokážou rozeznat houbu podle fotografie. Ale pozor, ani ony nejsou všespásné!

Mohlo by vás zajímat: Sušení hub je hračka: Sušit můžete třeba na staré zácloně, niti nebo pomocí soli

Nejoblíbenější houby a jak s nimi doma naložit

Přinesli jste si z lesa bohatou úrodu? Pak vás čeká několik hodin práce. Jak hříbky zpracovat a co z nich v kuchyni vykouzlit? Kromě sušení , dušení nebo omáček pro vás máme i několik dalších způsobů, jak dary lesa chutně a efektivně využít.

  • Hřib smrkový (pravák): Výborný do omáčky, smažený i sušený. 
  • Křemenáč březový: Je poněkud tvrdší, hodí se proto do polévek nebo k nakládání.
  • Suchohřib: Skvělý je do smaženice, k nasušení a do polévek.
  • Liška obecná: Malá, oranžová, pevná. Výborná restovaná na másle nebo v omáčce.
  • Bedla vysoká: Ideální na bezmasé řízky.
  • Hlíva ústřičná: Skvělá do omáček, vegetariánských směsí k rýži apod.

Do lesa s respektem a dobrou náladou

Houbaření je o trpělivosti, vnímání přírody a radosti z maličkostí. Někdy se vrátíte s plným košíkem, jindy jen s dobrou náladou a fotkou zajímavé houby. A to je na houbaření vlastně to úplně nejlepší. Žádný výlet totiž není promarněný. V lese se ale vždy chovejte s respektem. A to nejen k ostatním houbařům, ale také přírodě, jejíž dary si tak rádi vychutnáváme.

Použité zdroje:

  • https://www.nahouby.cz/kde-rostou/moravskoslezsky-kraj
  • https://www.idnes.cz/hobby/houby/houbarske-omyly-a-pravdy-uvedene-na-pravou-miru.A160922_130132_houby_mce
  • https://www.kupi.cz/magazin/clanek/28878-chyby-sber-hub
  • https://www.denik.cz/hobby/otrava-houbami-myty.html