Jste zde

letnění pokojovek Zdroj: Shutterstock

Pošlete pokojovky na letní dovču na balkoně: Díky letnění lépe porostou a více pokvetou!

9. 5. 2026
redakce
Dopřejte pokojovým rostlinám léto na čerstvém vzduchu! Přinášíme vám návod, jak na to, i odpovědi na nejčastější otázky, se kterými se při jejich letnění můžete setkat.

Letnění pokojových rostlin na zahradě, balkoně či terase během teplých měsíců má spoustu výhod. Pozitivně se projeví na vzhledu i na celkovém zdraví rostliny a podpoří její růst i kvetení. Prospívá však jen tehdy, pokud se provádí správně, ve správnou chvíli a u rostlin, které jsou pro pobyt venku vhodné!

shutterstock_2687936779.jpg

pokojovky pro letnění
Zdroj: 
Shutterstock
Letnění je skvělý způsob, jak pokojovým rostlinám dopřát lepší podmínky pro zdravý růst. 

Za pobyt venku se vám odmění

Pobyt na čerstvém vzduchu přináší rostlinám mnohem lepší podmínky než v interiéru. Přirozená zálivka v podobě deště, lepší cirkulace vzduchu a více přirozené světla vede k zesílení rostliny, k vytvoření pevnějších výhonů a k celkovému zlepšení jejího vzhledu. Listy získají sytější barvu, kvetení bývá bohatší a rostlina působí zdravějším dojmem. 

shutterstock_2703424017.jpg

letnění pokojových rostlin
Zdroj: 
Shutterstock
Špatně provedené letnění může rostlinám spíše uškodit než pomoci! Může vést k šoku, popálení listů či polámání výhonů, k propuknutí choroby i k napadení škůdci. 

Letnění není vhodné pro všechny druhy rostlin!

Letnění je vhodné pouze pro rostliny, které milují slunce, teplo a světlo. Typicky jde o všechny kaktusy, sukulenty, citrusy, fíkusy, palmy, dracény, ibišky a monstery. Prospěje však také pelargoniím, begoniím, petuniím i zamiokulkasu a bylinkám, například bazalce, mátě, rozmarýnu a tymiánu

shutterstock_2733728347.jpg

pokojovky za oknem
Zdroj: 
Shutterstock
Doma za oknem ponechte rostliny, které jsou nemocné nebo napadené škůdci. Přesun na čerstvý vzduch by pro ně znamenal další stres. 

Vhodné naopak není pro nemocné rostliny a pro rostliny, které mají rády vlhko nebo jsou citlivé na ostré světlo a průvan, jako jsou orchideje, africké fialky, maranty či kapradiny.

Přesun ven neuspěchejte a na rostliny nespěchejte 

Rostliny přeneste ven až ve chvíli, kdy noční a ranní teploty neklesají pod 10 stupňů Celsia. Obvykle tato doba nastává v druhé polovině května po ledových mužích, větší jistotu však budete mít až na začátku léta. 

shutterstock_2534827613.jpg

letněná pokojovka
Zdroj: 
Shutterstock
S letněním začněte pozvolna, ne hned naplno. Rostliny potřebují čas, aby si na změnu podmínek zvykly!

Zpočátku rostliny na čerstvý vzduch přenášejte jen na pár hodin a vyhněte se přímému polednímu slunci i večernímu ochlazení, případně rostliny doma nejprve umístěte na chladnější místo. Sledujte, jak budou reagovat, a v případě, že jejich listy změní barvu, zvlní se nebo se na nich objeví skvrny, stáhněte je zpět

Postupem času začněte rostlinám pobyt na čerstvém vzduchu prodlužovat. 

Upravte zálivku

Tip: Před každou zálivkou zkontrolujte vlhkost půdy! Vyhnete se tak nežádoucímu přemokření i úhynu rostliny z důvodu nedostatku vody. 

Rostlinám dopřejte optimální dávku hnojiva a novým podmínkám přizpůsobte také zálivku. Panují-li vedra, dopřejte rostlinám až dvakrát více vody. Pokud naopak vydatně prší, zálivku omezte nebo ji dočasně vynechte, aby nedošlo k přemokření. 

Návrat rostlin dovnitř

Zpět do interiéru rostliny přeneste před prvními podzimními mrazy, tedy zhruba koncem září. Zkontrolujte je, jestli nejsou napadené škůdci a ostříhejte všechny odkvetlé květy i spálené listy. Rostlinu opět postupně zvykněte na méně světla i sušší klima v bytě a zpět upravte i zálivku. 

Dopřáváte pokojovkám letní dovolenou na balkoně, nebo máte s letněním naopak špatné zkušenosti? Poraďte ostatním v diskuzi!

Zdroje:

Zdroj1, Zdroj2, Zdroj3, Zdroj4, Zdroj5

Diskuze