Aby si mohla dovolit studium na soukromé vysoké škole, začala uklízet byty a domy cizích lidí. V rozhovoru pro náš magazín otevřeně popsala, co všechno její práce obnáší a jak se k ní zákazníci chovají. Máme pro vás exkluzivní rozhovor s třiadvacetiletou studentkou, která se práce rozhodně nebojí!
Kdo je Katka aneb Seznamte se, prosím
Katce je třiadvacet let a studuje marketing na soukromé vysoké škole. Kvůli školnému si hledala brigádu, která by jí umožnila vydělat více než běžné studentské práce. Přes známou se dostala k úklidu domácností a postupně si vybudovala vlastní okruh klientů. Dnes uklízí několik bytů a rodinných domů týdně. Přestože ji práce někdy psychicky i fyzicky vyčerpává, říká, že jí zároveň otevřela oči. Tady je rozhovor s ní.
Je líná a manžel si ji vydržuje! Aneb mýty, které nám brání oslovit paní na úklid
Jak ses vlastně k úklidu dostala?
Upřímně? Úplnou náhodou. Potřebovala jsem si vydělat na školné a nechtěla jsem být závislá na rodičích. Kamarádka uklízela bytovky a rodinné domky. Jednou se mě zeptala, jestli jí nechci pomoct. Z jednorázové pomoci byla zakrátko pravidelná brigáda.
Co sis myslela, že taková „paní na úklid“ vlastně dělá?
Měla jsem za to, že člověk vytře podlahu, utře prach a hotovo. Jenže realita je úplně jiná. Často myješ koupelny, které nikdo nečistil měsíce, drhneš stoletou mastnotu v kuchyni nebo skládáš hromady oblečení. Někdy je to spíš fyzická dřina než klasický úklid.
Co všechno je běžně náplní tvé práce?
Klasika jako vysávání, vytírání, úklid toalety a koupelny, kuchyně, prach. Ale spousta lidí chce i mytí oken, či úklid po malování nebo stěhování. U některých klientů žehlím nebo se starám o zahradu. Jednou jsem dokonce skládala celou šatnu, protože paní měla zrovna návštěvu a nestíhala.
Co nejhoršího jsi kdy uklízela?
Asi byt po starším pánovi, který byl dlouhodobě nemocný. V tom bytě byl fakt šílený zápach, tma a vlhko. V lednici byly plesnivé potraviny, v kleci mrtvá andulka. A koupelna s toaletou byly ve stavu, kdy jsem chvíli přemýšlela, jestli to vůbec zvládnu. Domů jsem pak přijela úplně psychicky vyčerpaná.
Stalo se ti někdy něco vyloženě nepříjemného?
Bohužel ano. Jednou po mně klient chtěl službu, která neměla s úklidem nic společného. Když jsem slušně odmítla, začal se chovat dost povýšeně až agresivně. Okamžitě jsem se sebrala a bez peněz odešla. Někteří lidé mají pocit, že když si někoho zaplatí na úklid, mohou si dovolit úplně všechno.
Úklid podle Marie Kondo: Naučte se uklízet. Efektivně a zábavně!
Jak se k tobě zákazníci chovají?
Je to hodně rozdílné. Někteří se ke mně chovají úplně normálně a mile. Nabídnou kávu nebo čaj, zeptají se, jestli něco nepotřebuji. Dokonce mi nechají nějaký drobný dárek. To třeba, když mají narozeniny nebo jsou zrovna Vánoce. Ale pak jsou lidé, kteří mě opravdu berou jako služku. Ani nepozdraví, nechávají po sobě neuvěřitelný nepořádek, a ještě mají poznámky, proč mi úklid tak trvá.
Dokáže tě něco v českých domácnostech ještě překvapit?
Pořád. Člověk zjistí, jak rozdílně lidé žijí. Ty nejdražší a nejluxusnější byty bývají paradoxně ty nejzaneřáděnější. A naopak skromné byty, kde žijí studenti nebo třeba maminky s dítkem, není třeba uklízet skoro vůbec. Překvapilo mě taky, kolik lidí má potřebu alespoň zběžně uklidit ještě před tím, než k nim přijdu. Spousta mých zákazníků se dokonce stydí, že si moje služby platí.
Zmínila jsi, že ti někteří klienti nechávají dárky. Jaké?
Jedna starší paní mi pravidelně peče bábovku. Jiná mi nechává kosmetiku, kterou nepoužívá. Dostala jsem i svíčky, hromadu čokolády nebo poukaz do nedaleké kavárny tady u nás. A jednou mi klientka nechala obálku s poděkováním a penězi navíc, protože prý obdivuje, že při škole takhle pracuji. To mě úplně dojalo.
„Platí si paní na úklid, protože jsou líní!“ Co si myslíš o tomhle tvrzení?
Že je to v naprosté většině případů hloupost. Uklízím pracovně vytíženým lidem, kteří si moc dobře spočítají, že je vyjde lépe, když mi zaplatí nějakou tu kačku a sami se budou věnovat vlastním projektům namísto toho, aby doma pobíhali s hadrem a kbelíkem. Pak jsou tady třeba nemohoucí, staří nebo nemocní lidé, kteří nemají nikoho, kdo by jim přišel uklidit. Tak mě zavolají. Samozřejmě se mezi mými zákazníky najde i někdo, komu se prostě uklízet nechce. Ale to je naprostá výjimka.
Když tchyně neohlásí návštěvu: Návod na bleskový 30minutový úklid!
Co tě tahle práce naučila?
Asi větší pokoře. A taky tomu, že za zavřenými dveřmi vypadají životy lidí úplně jinak, než jak působí navenek. Často uklízím u lidí, kteří jsou úspěšní, bohatí a ostatní je obdivují. Doma jsou ale vyčerpaní a nestíhají vůbec nic. Myslím, že spousta lidí by byla překvapená, co všechno člověk při úklidu zjistí.
Co bys vzkázala lidem, kteří o tom, že si zaplatí „paní na úklid“ uvažují?
Určitě to, že se za tuhle službu nemusí stydět. Není to selhání, ale efektivní nakládání s jejich volným časem. Já si vydělám nějakou tu stovku, díky které můžu dostudovat a oni se můžou ve volné chvíli věnovat rodině nebo svým koníčkům.
Moc díky za tvůj čas a rozhovor!
Jak služby "paní na úklid" vnímáte vy? Patříte k těm, kteří je využívají, nebo zastáváte názor, že by si každý měl uklízet sám? Diskutujte pod článkem!
Autorský text + odpovědi respondentky Katky
