Jste zde

Řezné a brusné kotouče – vybírejte je vždy podle materiálu, který chcete upravovat

Zdroj: Anna Strumillo

Flexa, rozbruska… úhlová bruska má vícero pojmenování a minimálně stejně tolik možností uplatnění. Můžete s ní řezat i brousit nebo tvořit drážky. Víte ale, jakou a kdy použít?

2. 9. 2012

Není drahá a zvládne třeba zkrátit šrouby, uříznout beton nebo vyrobit drážky pro elektroinstalaci. Úhlová bruska je dnes díky svému universálnímu využití nepostradatelnou součástí domácí dílny. Rozbrusek je na trhu spousta – s různými průměry kotoučů a z různých materiálů. Víte, jak vybrat ten správný? Začněte tím, že si řeknete, s jakým materiálem budete především pracovat.

Na kámen s troškou diamantů

K řezu kamene se nejčastěji využívají kotouče s příměsí diamantu. Ta zajistí, že i skrz tvrdý kámen projede úhlová bruska jako nůž máslem. Rovnoměrně rozložená zrna diamantu zajistí stejné vlastnosti řezu po celém obvodu kotouče a jejich rozvrstvení v matrici zase jeho nízké opotřebení a dlouhou trvanlivost.

Pro broušení kamenných ploch, respektive k eliminaci různých výstupků, hrotů a podobně využijete spíš karbidové zrno (na brusném kotouči nejčastěji označené písmenem C, podle jeho značky SiC), i tady se dá ale případně sáhnout po diamantovém kotouči. Při nákupu je důležité se opět zeptat na hrubost zrna, aby nedošlo k poškození broušeného materiálu.

Práci člověku usnadní i výběr správného tvaru – brusné kotouče se vyrábí v rovném, zkoseném, lamelovém a takzvaném hrncovém provedení.    

A velmi podobné vlastnosti jako kotouče pro řez a broušení kamene mají i řezací a brousící kotouče pro beton a asfalt.

Na kov musíte s jinými materiály

Ovšem jinak je tomu u opracovávání kovových materiálů. Hodláte-li je řezat, na výběr budete mít stovky variací průměrů a tlouštěk. Prvotní dělení se však odehrává na základě řezaného materiálu – rozlišujeme řezné kotouče pro železné a neželezné kovy.

Zrno kotouče k řezu ocelových ploch a profilů (stavební oceli, obecně železných kovů) se tedy vyrábí z oxidu hlinitého, který na desetistupňové Mohsově stupnici tvrdosti dosahuje čísla 9 - svou tvrdostí tak konkuruje například oxidu křemičitému a na žebříčku tvrdosti zaostává jen o jediný stupeň za nejtvrdším diamantem. Co se tvrdosti kotouče samotného týče, na škále A-Z (kdy A značí nejměkčí a Z nejtvrdší možnou variantu) se pohybuje v mezích R-U.

Hodláte-li ke svému obrazu modifikovat nerezovou ocel, vyberte si z kotoučů s popiskem INOX, které jsou řezu nerezu speciálně přizpůsobeny.

S čím na hliník a bronz?

I kotouče určené k řezu neželezných materiálů, jakými jsou mimo jiné hliník či bronz, mají zrno z korundu (oxidu hlinitého). Protože hliník řadíme mezi měkké kovy, tvrdost kotoučů se pohybuje nejčastěji kolem písmene N (relativně měkké). Řezné kotouče k úpravě neželezných kovů pak mají označení ALU.

Brusné kotouče pro úpravu kovů nabízí prodejci opět v nejrůznějších variantách – rovné, zkosené, lamelové, hrncové. Setkat se můžete i s tzv. vulkánfíbrovými kotouči. Vyrábí se z celulózy a jsou k dostání i s brusným zrnem ze zirkonia. 

Kde hledat další informace?

Pokud vám článek přišel příliš stručný a nenašli jste v něm všechno, co jste potřebovali, podívejte se i na další zdroje. Třeba v rubrice Hobby na serveru iDnes.cz vyšel poměrně obsáhlý článek o úhlových bruskách: http://hobby.idnes.cz/uhlova-bruska-umi-spravit-podlahu-elektroinstalaci-i-starou-strechu-12z-/hobby-dilna.aspx?c=A110801_133319_hobby-dilna_bma

Detailní informace o kotoučích pak najdete na stránkách http://www.cbn.cz/kotouce/c-1125/