Dětský pokojík by měl být nejbezpečnější místností v bytě. Jak je na tom ten váš?

Dětský pokojík by měl být pro dítě oázou klidu a bezpečí. I v této zdánlivě naprosto bezpečné místnosti ale číhají desítky nástrah, které mohou skončit i nepříjemným a bolestivým zraněním. Přitom není příliš těžké mu předejít – člověk se jen musí dívat okolo sebe, vyfiltrovat potenciálně nebezpečná místa a ty potom zajistit.

Pojďte si dětský pokoj postupně projít a ukázat si, kde číhají ty největší nástrahy. Člověk by občas až nevěřil, z čeho všeho vytvoří děti při svých hrách možná zdroj nebezpečí.

Začít pěkně od podlahy

Začněme u podlahy. Člověk by si řekl, že tady není z hlediska bezpečnosti co řešit. To je ale omyl. Zvlášť u malých dětí, které lezou po čtyřech, velmi rychle poznáte třeba to, že jste do pokojíku koupili koberec, který má ostrý umělý vlas. V tu chvíli se stačí po jeho povrchu jen lehce „sklouznout“ a „popálenina-odřenina“ je na světě. Lepší je v tomto případě vsadit na koberec s vysokým vlasem, nebo na pěnové podložky.

Pokud máte plovoucí podlahu a na ní umístěné koberečky, myslete na to, že by měly mít protiskluzovou úpravu, případně by měly být k podlaze připevněné oboustrannou páskou. Zabráníte tak podklouznutí a nepříjemnému úrazu.

Dveře (nejen) do dětského pokoje by se měly otevírat až ke stěně. Pokud dveře ve vašem domě otevřete jen do úhlu 90 stupňů, koledujete si o problém. Dítě do nich může při hře tvrdě narazit a způsobit si zranění. Mnohem bezpečnější variantou jsou v tomto případě dveře zasunovací, nebo shrnovací.

Pozor na sklo!

Vyvarujte se i skleněné výplni, a pokud už ji dveře do dětského pokoje obsahují, opatřete ji bezpečnostní fólií. Zároveň odstraňte z dětského pokoje všechny skleněné prvky – ať už jsou to lampy, nebo vitríny.

Pokud máte v dětském pokoji vyšší nábytek, dejte pozor na to, aby se na dítě při hře nezvrhl. Zdroj: http://detsky-bazar.slovenskainzercia.sk

Nábytek by měl být v dětském pokoji stabilní, a pokud je vysoký, pak pevně ukotvený ke zdi. Při hraní by ho na sebe děti mohly snadno strhnout. U dřevěného nábytku zkontrolujte, zda nehrozí nebezpečí zadření třísek.

Samostatnou kapitolou jsou pak u nábytku ostré hrany. Ty by v ideálním případě u dětského nábytku neměly být vůbec, pokud už se ale vyskytnou, opatřete je plastovými krytkami. Pořídíte je v každém lepším hobbymarketu. Sada několika kusů stojí okolo stokoruny a opatřit byste jimi měli hlavně hrany, které se nacházejí zhruba ve výšce hlavy dítěte.

Bez ostrých hran a úchytek

Nábytek v dětském pokojíku by měl být také bez ostrých úchytek – raději s otvory nebo zadlabanými úchytkami, kterými ho můžete otevřít. Proti skřípnutí prstíků pak pořiďte pojistky – ať už do dveří u skříněk, nebo ke klasickým dveřím.

Oknu budou slušet pojistky proti otevření, radiátoru kryt a elektrickým zásuvkám zaslepení. Děti jsou totiž v rámci her schopné téměř všeho, včetně zasunutí vidličky do zásuvky.