Na někoho působí chladně, nicméně nedá se mu upřít jistá elegance a nadčasovost. Kov si nachází cestu do interiérů i exteriérů a umělečtí kováři jsou stále žádanější řemeslníci.
30. 10. 2012
Železo a jeho zpracování – málokterá jiná surovina sehrála v dějinách tak důležitou úlohu. Kov je ceněn dodnes, je žádaným interiérovým doplňkem, ale často zdobí i okolí domů v podobě kovaných plotů, které v sobě snoubí eleganci s tradicí.
Jak je na tom kovářství dnes
Přízeň kovářství v průběhu dějin klesala a zase stoupala a dnes se kovářství vrací především ve svých uměleckých formách. Na počátku 20. století se objevila celá řada uměleckých stylů, které výrazně ovlivnily i kovářství, druhá světová válka a hlavně socialismus ale umělecké kovářství výrazně utlumily. Renesance pak přišla v 70. letech, kdy se opět začala cenit ruční práce.
Dnes se opět přikláníme k poctivé ruční práci, k přírodním materiálům, k věcem, na kterých je patrný otisk lidské ruky. Umělecké kovářství je tak na vzestupu. Jednoduché kované ozdoby, police, zahradní stoly, lavice, kované ploty – ať už klasické, nebo moderní jsou stále žádanější.
Kov v interiéru i exteriéru
Kov je dnes spojován s neotřelostí a elegancí, proto se ve velké míře stává součástí interiérů, ať se jedná o kuchyně, obývací pokoje nebo jen doplňky. Současné trendy hovoří jasně – kov kombinujte se dřevem nebo sklem, nebojte se popustit uzdu fantazii, nebojte se kov použít i na netradičních místech.
Takový ručně kovaný svícen interiér oživí a ozvláštní. Zdroj: ikovarna.cz
Dnes umělečtí kováři kladou největší důraz na estetiku výrobku, samozřejmě si ale hlídají i kvalitu. Ta by měla být stěžejní hlavně pro kované výrobky, které budou v exteriérech, jako jsou třeba kované ploty. „Kvalitní kovaný plot totiž upoutá nejen elegancí a estetikou, ale zároveň i dlouho vydrží. Proto využíváme zkušeností a znalostí českých kovářů a naše ploty, brány a branky jsou výsledkem poctivé ruční práce,“ říká například Miloš Němeček ze společnosti Lamark, která se právě na kované ploty specializuje.
Jak to všechno začalo?
Tradice zpracování kovu prochází dlouhými dějinami lidstva, patří k jedněm z nejstarších a nejdůležitějších oblastí lidské činnosti. Kované výrobky sloužily především jako nástroje k usnadnění práce, zdobení, i obraně. Nejstarší drobné železné výrobky pocházejí z doby kolem 4. tisíciletí př. n. l. Ve středověku se práce s kovem stala doménou kovářů, kteří byli nositeli síly, a jejich práce s ohněm byla opředena řadou mýtů.
Umělecké kovářství zažilo během druhé světové války a v dobách socialismu útlum. Zdroj: stamfordhistory.org
Kovářství v historii a mýtech
Oheň a zvonivé klepání označovalo kovářovo teritorium. Na venkově bylo jeho hlavní činností kování koní a opravy kovových nástrojů. Mimo to byla kovárna také společenským centrem, kde se zastavovali místní obyvatelé, aby zde probrali řadu problémů, které vesnici sužovaly.
Mýty spojené s kováři a kovářstvím se linou nejen celým evropským starověkem a středověkem, kovářství fascinovalo mnohé národy po celém světě. Tolik známá podkova - symbol štěstí a bohatství vychází z řady pověr a pořekadel spojených s léčením koní. Kulty, mýty a pověry se kolem kováře tvořily především kvůli ohni, se kterým pracoval.
Kované ploty jsou jednou z nejčastějších zakázek pro umělecké kováře. Zdroj: lamark.cz
Také mnohá božstva byla spojována s kovářstvím, například řecký bůh Hefaistos byl nejen bohem ohně a kovářství, ale také zbrojířem bohů. Primitivní národy považovaly kováře za vládce ohně. Řada pověr provází kovářství v Africe, v Indii provází mýty i řada lidských obětí.
