1. 9. 2018
Jak by měl vypadat školní kout, co nepodcenit při výběru vhodného stolu a židle a jaké vychytávky by v dětském pokoji neměly chybět? Odpovědi na tyto a spoustu dalších otázek budou součástí následujících řádků.
Rozděl a panuj
Heslo „Rozděl a panuj“ pochází z dob starého Říma. My ho pojmeme ale trošku jinak a více prakticky. Když se bavíme o rozdělení, máme na mysli oddělení jednotlivých zón v dětském pokoji. Školák by měl mít oddělenou zónu pro učení a odpočinek.
Dbejte na to, ze které strany dopadá na pracovní stůl světlo. Pro leváka by mělo dopadat zprava a naopak.Zdroj: www.bigstockphoto.com
Od věci také není oddělit tyto dvě zóny nábytkem anebo alespoň paravánem. Pro mnohé školáky je totiž velmi obtížné vypnout ihned po tom, co dopíšou úkoly, a zalehnout do postele, odkud na psací stůl, kde ještě před chvíli seděli, vidí.
U starších dětí nechte změnu na nich. Možná se dočkáte tmavých barev a metalového nádechu, který je pro období puberty tak nějak příznačný, větší školáci a studenti si už ale sami řeknou, jak jim uspořádání pokoje vyhovuje a kde se budou cítit dobře.
A s komfortem nepochybně souvisí také velikost pokoje. Pro jednoho školáka by měl pokoj dosahovat osmi až deseti metrů čtverečních, ideální ovšem je, pokud půjde o dvojnásobek. Paradoxně více prostoru potřebují menší děti, ty starší se spokojí s menším pokojíčkem.
Palanda je dobré řešení pro starší děti. Zdroj: www.bigstockphoto.com
Píšu, píše, píšeme
Neméně důležitý je také psací stůl a jeho umístění. Psací stůl by měl být umístěn tak, aby světlo dopadalo na pracovní desku mírně ze strany. Vždy také záleží na tom, zda je dítě pravák anebo levák. Pokud platí první varianta, světlo by mělo na stůl dopadat z levé strany. U leváků to bude naopak.
Zařizujete-li dětský pokoj menšímu školákovi, vsaďte na praktický nastavitelný nábytek. Třeba u stolů lze nastavit desku stolu, která by se měla v ideálním případě trošku naklánět – pro čtení více, pro psaní o něco méně.
Co se týče plochy stolu, ta by měla mít minimálně 70x100 centimetrů. Ideální je pořídit dítěti stůl a židli, které s ním „rostou". To znamená, že stůl má nastavitelnou výšku pracovní plochy. Takový nábytek je sice dražší, investice do něj se vám ale v průběhu let mnohonásobně vrátí.
V dětském pokoji přísně dbejte na rozdělení zón. Pracovní a odpočinková by se neměly překrývat.Zdroj: www.bigstockphoto.com
Kdo má židli, ten bydlí
Jste přesvědčení o tom, že dítěti stačí starý stůl po tatínkovi a vyřazená jídelní židle z kuchyně? Pak zpozorněte. Takovým rozhodnutím akorát dítěti zaděláváte na pozdější potíže s pohybovým aparátem. Ideální je v tomto případě investovat do kvalitní ergonomické židle.
U správné židle by měla jít nastavit výška sedáku, opěradlo a také hloubka sedu. Při koupi je dobré vybírat židle, které mají opěrky pod ruce. Protože dítě nesedí na jednom místě a otáčí se pro nejrůznější učebnice a další pomůcky, židle by měla být na kolečkách a otáčet se kolem své vlastní osy.
Duhová paráda
Dětské pokoje obvykle hrají nejrůznějšími barvami. Ideální ovšem je, pokud k jejich vymalování použijete teplé či zemité tóny. U chladnějších (například modrá, světle fialová, světle zelená apod.) se může cítit dítě poněkud nekomfortně.
Opravdu pestré barvy oceňují děti do šesti let věku. Ty starší už jim tolik neholdují.Zdroj: www.bigstockphoto.com
Pamatujte také na to, že potřeba výrazných barev je u dětí nejsilnější do šesti let, pak jejich zájem klesá. Od věci také není, pokud necháte dítě vybrat, jakými barvami pokoj společně vymalujete.
A jaké kombinace jsou nejvhodnější? Třeba zeleno-modrá podporuje růst, aktivitu, tvořivost, modro-žlutá naopak uvolňuje, usnadňuje relaxování a odpočinek, ale zároveň dostatečně podpoří kreativitu. To oranžovo-zelená podporuje intelekt a unavenému školákovi dodá potřebnou energii na aktivity.
Co s malým prostorem?
Pokud je pokojíček příliš malý, udělejte ho útulným. Nesnažte se každé volné místo zastavit kusy nábytku, naopak volte vzdušnější alternativy, závěsné police a skříňky v rozmanitých úrovních. Už dávno totiž neplatí, že veškerý nábytek v místnosti musí být zarovnaný do jedné společné linie.
V malých pokojích bude potřeba dostatek světla. Kromě toho přírodního vsaďte také na praktické lustry, nástěnná svítidla a lampičky na stůl. Od věci také nejsou zrcadla. U menších dětí jimi ale šetřete. Riziko úrazu je zde poměrně vysoké.
A když už jsme u té bezpečnosti. U nejmenších dítek nezapomeňte zabezpečit ostré hrany (například ty od stolu nebo skříní) a elektrické zásuvky. Zkuste minimalizovat množství skleněného nábytku, ostrých hran a prostor ve výškách. Myslete na to, že třeba takové patrové postele jsou vhodné spíše pro větší děti a ne úplné mrňouse.
Praktické vychytávky
Kromě dostatku zásuvek a poliček myslete také na další vychytávky, které školáci jistojistě ocení. Třeba takové místo pro rozvrh a nejrůznější upomínky. Zvolit můžete klasickou korkovou tabuli nebo moderní tabuli magnetickou.
Zajímavou alternativou jsou také speciální omývatelné barvy na zeď, na které může dítě dle libosti psát. Při zařizování dětského pokoje se fantazii meze nekladou. Slaďte představy s malým školákem a vytvořte dokonalou oázu klidu a pohody, ve které půjde učení samo.
