Jste zde

Pochoutka není čokoláda. Jaké triky na nás výrobci potravin zkoušejí?

tabulky hořké a mléčné čokolády Zdroj: www.bigstockphoto.com
Šetří pravděpodobně většina z nás. A bohužel to dělají i výrobci potravin. Do karet jim nahrává i to, že se Češi příliš nezajímají o složení věcí, které bezhlavě hází do košíku. Možná, že kdybychom víc četli info na produktech, nedali bychom je do úst.

22. 2. 2020

Nebo bychom je minimálně nekupovali, protože bychom věděli, že se na nás nějaký dobrák snaží nepokrytě vydělat – že chce uspokojit naše chutě, ale tak, aby ho to vyšlo co nejlevněji.

Není slovíčko jako slovíčko

Protože obecně příliš nezkoumáme, co znamená které slovíčko na lákavě barevném obalu, uniká nám spousta informací. Například to, že:

Kakaová pochoutka není čokoláda. Když si dáte kostičku kvalitní, aspoň 70% čokolády, a pak se zakousnete do pochoutky za zlomek ceny, poznáte rozdíl na první dobrou. Pokud výrobce nesplňuje požadavky, které se týkají obsahu kakaa a kakaové sušiny, nesmí svůj produkt označit jako čokoládu. Tak vzniká čokoládová pochoutka. A protože kakao je příliš drahé, výrobce ho pravděpodobně nahradí levnějším tukem. Produkty s tukovou polevou jsou pak takovým malým hřebíčkem do rakve, zvlášť pokud na nich ujíždíte často.

Pozor, nektar není džus! V "nektaru" může být jen trocha ovocné šťávy a zbytek je dohnaný vodou a cukry.Zdroj: www.bigstockphoto.com

Nektar není džus. Dát si po ránu skleničku vychlazeného pomerančového džusu může někomu připomínat učiněný ráj. Takový 100% džus ale neseženete za hubičku a poznáte ho podle toho, že v něm není přidaný cukr a úplně chybí barviva a konzervanty. Pokud chcete sehnat něco za hubičku, pravděpodobně to bude obsahovat pořádnou cukrovou vycpávku. Až zase sáhnete po nektaru, věřte, že sice musí mít aspoň 25 % ovocné šťávy, ale zbytek může být směs vody, glukózo-fruktózového sirupu a cukru.

Šunkový salám není šunka. Kvalitní šunka s aspoň 80 % masa, to je prostě radost z poctivého výrobku. Čím víc masa, tím líp. Šunkový salám je ale něco jiného – tady jde o kusy masa, které navozují chuť šunky, ale pak jsou tu nejrůznější zahušťovadla, voda, kůže, dochucovadla a jako třešnička na dortu éčka, která rozhodně nepatří k těm nejlepším.

Lančmít není luncheon meat. Výrobek s označením luncheon meat musí podle vyhlášky nabízet aspoň 70 % hovězího nebo vepřového masa. Jinak je tomu u lančmítu a lunch meatu. Tam totiž nemusí být maso absolutně žádné, výrobce ho s klidem na duši může nahradit masovým separátem. Chuť a kvalita jídla je rázem někde úplně jinde.

Není citronka jako citronka. Žlutá lahvička s citrónovou šťávou nesmí ve spoustě domácí ani dnes chybět. Poučku, že je lepší vložit do věci trošku úsilí a vymačkat si citrón, asi nemusíme dlouze rozebírat. Pokud kupujete citronku, podívejte se na složení. Zatímco v jedné může být poctivá citrónová šťáva, v další může být voda s jejím téměř zanedbatelným množstvím, zato s náloží vybraných éček.

Nenechte se zmást "sexy" názvy jako třeba "fit houska" - výrobce tím velmi často jen kamufluje "vylepšené" složení.Zdroj: www.bigstockphoto.com

Šunkový nářez a dobarvované pečivo: realita všedního dne

Když už byla řeč o šunce, rádi bychom dodali, že jen málokdo se vyzná v „šunkovém názvosloví“. Nebo jste tyhle rozdíly znali?

  • Šunka nejvyšší jakosti musí mít aspoň 90 % masa. Žádná vláknina, žádné škroby, žádné další bílkoviny.
  • Výběrová šunka musí mít aspoň 80 % masa. Zakázané přídavky jsou stejné jako u šunky nejvyšší jakosti.
  • Standardní šunka musí obsahovat aspoň 70 % masa a výše zmíněné zakázané složky může obsahovat.
  • Konzumní šunka by měla obsahovat aspoň 7 % čisté svalovinové bílkoviny. Věřte, že už jste jedli lepší věci.

Takový punk mezi šunkami a jejich variacemi pak představují různé „nářezy“ a „cihly“. Tady jako by už výrobce nemusel ručit téměř za nic. Očekávat můžete cokoli.

Dalším, zaplať pánbůh čím dál diskutovanějším tématem, je pečivo. Jestli vás v obchodě lákají na krásně hnědé pečivo, ze kterého přímo čiší, že je prospěšné lidskému zdraví, nedejte se zmást. Pravděpodobně je jen dobarvené karamelem. Opravdové celozrnné pečivo má totiž spíš šedou barvu.

  • Žitné pečivo musí obsahovat aspoň 90 % žitných mlýnských výrobků.
  • Žitno-pšeničné pečivo musí mít aspoň 50 % žitných mlýnských výrobků a nejméně 10 % pšeničných.
  • U pšenično-žitného pečiva je poměr obrácený.
  • Celozrnné pečivo musí obsahovat aspoň 80 % celozrnné mouky, případně obalových částic z obilky.
  • Vícezrnné pečivo musí mít aspoň 5 % hmotnosti z jiných obilovin, než je žito a pšenice.
  • Fit pečivo a tmavé pečivo, to je taková kamufláž na důvěřivé nakupující. Jeho složení totiž nedosahuje na to, aby mohlo nést označení „celozrnné“.

Dáváte si pozor na to, co nakupujete, nebo se na složení potravin zaměříte až teď?