Jalovec pročistí tělo a pomůže od kašle. Přidejte ho k masu nebo do vína

Jalovec znali už ve starověkém Egyptě, kde ho používali v kuchyni, medicíně i k balzamování těl zesnulých. Ve starém Římě sloužil jako levná náhražka drahého pepře a ve středověku se jalovcové silice, vznikající při pálení plodů i dřeva, dokonce využívaly jako obrana proti moru, choleře, tyfu, úplavici a jiným pohromám.

K léčitelství ale měly tyhle tmavomodré aromatické bobulky vždycky blízko. Třeba Hippokrates jalovec používal k urychlení hojení ran a vnitřně k urychlení porodu. Hildegarda z Bingenu naopak plody pichlavého keře používala při horečce a plicních chorobách. Ani dnes se ale jeho přednosti nezapřou, proto je užívání jalovce součástí celé řady babských rad.

• S bolestí hlavy zatočí babské rady: Zkuste obklad z tvarohu nebo citron

Kde se vyskytuje a jak ho poznat?

V současné době známe více než šest desítek druhů jalovců. Jejich původní domovinou je Eurasie, kde roste zejména na severní polokouli. Skvěle se mu daří na skalnatých svazích, pastvinách, vřesovištích či na okrajích dubových a březových lesů. Bylinka má paradoxně ráda slunné stanoviště, která jsou střídavě suchá, vlhká a málo výživná. 

U nás se v současné době vyskytuje bohužel jen vzácně. A jak jalovec poznat? Třeba podle toho, že jde o stálezelený jehličnatý keř nebo strom, který má ostré, tmavě zelené jehlice uspořádané po třech. Plody jalovce – tzv. jalovčinky mají potom tmavě modrou až načernalou barvu. Sbírat se vyplatí nejtmavší bobulky. Ty jsou totiž nejzralejší a obsahují nejvíce vonných silic a dalších látek.

bigstock-juniper-branch-and-wooden-spoo-441186317.jpg

Zdroj: 

Bigstockphoto

Plodům jalovce se říká jalovčinky. Sbírat se doporučuje ty nejtmavší.

Proč konzumovat jalovec a na co dát pozor

Jalovčinky obsahují silice, flavonoidy, třísloviny, organické kyseliny, vitamín C, vápník, draslík, pryskyřice a další látky. Proto se mohou, podobně třeba jako ostropestřec, pochlubit regeneračními účinky na naše játra. Dopřejte si ho i ve chvíli, kdy potřebujete zkorigovat hladinu krevního cukru nebo lymfatický systém.

Kromě toho voňavé jalovčinky působí též proti zadržování vody v těle, a tím zmírňují otoky. Mají silné detoxikační, antibakteriální a dezinfekční účinky a ideální jsou ve formě tinktur a sirupů při léčbě kašle nebo dýchacích obtížích. S dávkováním jalovce to ale nepřehánějte. Jalovčinky jsou totiž ve větším množství mírně jedovaté. Jejich užívání by se navíc měli vyhnout lidé trpící onemocněním ledvin.

• Trápí vás kašel? Vyzkoušejte ozkoušené babské rady: Mléko se žloutkem nebo sirup z mrkve

Jak jalovec zužitkovat?

Jalovčinky sbírejte na podzim, a pokud je nezvládnete spotřebovat v čerstvé podobě, snadno si je nasušte do zásoby v sušičce nebo pootevřené troubě vyhřáté na nejnižší možnou teplotu. Z jalovčinek můžete připravovat nejrůznější sirupy a tinktury nebo je přidávat ke zvěřině, drůbežímu nebo hovězímu. 

Skvěle se hodí i do omáček, polévek nebo marinád. Jalovec je nejlepší v kombinaci s česnekem a aromatickými bylinkami, jako je majoránka a rozmarýn. Perfektně ladí i s novým kořením, bobkovým listem i červeným vínem. Ve Finsku ho dokonce přidávají do piva sahti, které má svoje kořeny až v dávných vikingských dobách. 

Použité zdroje:

• https://living.iprima.cz/zahrada/jalovec-divoke-koreni-lek-detox-hubnuti-recepty-zdravi
• https://www.mojezdravi.cz/bylinky/jalovec-obecny-5883.html
• https://www.zdravi-liftea.cz/jalovec-obecny-aromaticke-koreni-zdrave-ledviny/