Jste zde

Jak pěstovat rozmarýn: Vyberte mu květináč à la ementál a pozor na přemokření

rozmarýn jako koření Zdroj: Bigstockphoto
Stálezelený bohatě větvený keřík najde uplatnění především ve středomořské kuchyni. Snítku téhle aromatické bylinky ale můžete přidat taky do mexických nebo našich jídel.

14. 5. 2021

Jak si téměř nekonečnou zásobu rozmarýnu vypěstovat? Stačí se držet několika jednoduchých rad a tipů. Protože je rozmarýn středomořskou bylinkou, bude potřebovat nižší vlhkost vzduchu a dostatek slunečních paprsků.

Něco málo z historie bylinky

Rozmarýn k nám doputoval z hornatých oblastí Středozemního moře, kde roste planě dodnes. Od starověku je tahle aromatická bylinka používána nejen k dochucování, ale taky jí byla údajně přisuzována magická moc. Rozmarýn se tak stal součástí kadidel i elixírů lásky. V zemích Středomoří je dodnes svatební květinou.

bigstock-rosemary-herb-grow-in-the-gard-373254001.jpg

rozmarýn na zahradě
Zdroj: 
Bigstockphoto
Možná vás to překvapí, ale rozmarýn je kvetoucí bylinka. Pyšnit se může namodralými kvítky.

Keříku se můžete dočkat zanedlouho

Rozmarýn je poměrně bohatě rozvětvený a po několika letech vytváří půvabný stálezelený keřík. V červnu až srpnu rozkvétá množstvím drobných bílých, nebo modrofialových kvítků. Může kvést i růžově. Pokud si chcete kvítky nasušit, sbírejte je těsně před rozkvětem. Právě tehdy mají největší sílu.

Modrá rosa, která naše zimy nezvládá

Ve Středomoří, odkud k nám tahle voňavá bylinka přišla, se rozmarýnu přezdívá Modrá rosa. V našem zeměpisném pásmu není bohužel schopen ve venkovním prostředí přezimovat. A tak ho pěstujeme jako přenosnou nádobovou rostlinu. Proto, chceme-li jej vysadit přes léto do zahrady, je vhodnější ho do záhonu umístit i s květináčem, snadněji se pak bude vyndávat z půdy.

bigstock-a-fresh-and-tasty-rosmarin-ro-235110322.jpg

rozmarýn na dřevě
Zdroj: 
Bigstockphoto
Ve Středomoří je rozmarýn často používaný i do svatebních kytic.

Pěstujeme rozmarýn ze sazenic

Není asi kouzelnější pocit, než do květináče zasadit vlastnoručně vypěstovanou sazeničku, která před našimi zraky vyrostla z maličkého semínka. Protože je ale tenhle proces u rozmarýnu extrémně náročný a zdlouhavý, drtivá většina pěstitelů dává přednost už předpěstovaným rostlinkám, které koupí v každém lepším zahradnictví nebo jiné speciálce.

A jak začít?

  1. V první řadě si připravte vhodný květináč, který by měl být vybavený jedním (a ideálně vícero) odtokovými dírami. Pokud by v květináči zůstala stát voda, kořínky bylinky začnou uhnívat a rostlina postupně chřadnout. 
  2. Do zmíněného květináče nasypejte dobře odvodněný substrát (nejlépe s hrubým pískem) a sazenici zasaďte i s hlínou okolo bylinky.
  3. Při výběru vhodného stanoviště sázejte na místa slunná a suchá, která budou chráněná před větrem.
  4. Rozmarýnu se daří zejména v dobře propustné a spíše chudší, dobře odvodněné, ale dostatečně vlhké půdě s pH mezi 6 a 7.
  5. Pokud budete rozmarýn pěstovat na zahradě, směřujte ho i s květináčem do teplejších částí zahrady, třeba u jižní stěny domu.
  6. Znovu zopakujeme, že bylinka nemá ráda vlhkost, proto ji zalívejte jen velmi sporadicky a rozhodně nedopusťte, aby stála ve vodě. Vzpomeňte si na uhnívající kořínky.
  7. Počítejte s tím, že během prvního roku bude rozmarýn růst pomalu a naplno svou krásu projeví až v roce druhém. Pokud se vám ji tedy podaří zachránit před naší zimou, na kterou není ve své domovině zvyklá.

Zazimování rozmarýnu

Aby vám bylinka během zimy nezaschla, je nutné ji vytvořit ideální místo, kde tohle chladné období překoná. Během vegetačního období nezapomeňte rostlinu přihnojovat. Od května až do konce října může být venku, s příchodem chladnějšího počasí ji ale přestěhujte domů nebo do skleníku.

Jakmile budete mít rozmarýn ve skleníku, zálivku omezte na minimum. Vrhnout se můžete na tvarování keříku a zaštipování větviček, díky čemuž z něj snadno vytvoříte voňavou bonsaj. Pokud by keřík napadly mšice, na obranu použijte mýdlový roztok. Nechte ho chvíli působit a následně rostlinu dobře opláchněte.

Jak a kdy rozmarýn sklízet?

Jako koření se používají čerstvé nebo usušené lístky, které mají silné aroma a nahořklou, kořenitou chuť. K sušení a léčebným účelům se listy sbírají od května do srpna. Vonící úzké listy rozmarýnu propůjčují svou vůni masovým jídlům (např. jehněčí, vepřové, kuřecí, telecí), omáčkám, ale i polévkám nebo salátovým dresinkům. 

A protože je rozmarýn nejen lahodným dochucovadlem, ale svoje kvality uplatňuje taky v kosmetice a lékařství, můžete ho použít třeba k léčbě revmatismu a k čištění pleti, při bolestech hlavy nebo migrénách, k posílení paměti a upravení trávení nebo ke snížení krevního tlaku.

Tady čtu,že rozmarýn u nás nepřezimuje... Já ho mám stále venku už 4 rok a vždy vydržel.
Hezký den přeji.