Na rozdíl od obyvatel západní Evropy je v nás Češích touha po „vlastním hnízdě“ hluboko zakořeněná už z minulých dob. Jak jste si ale pravděpodobně všimli (i když se o nové bydlení nezajímáte), realita dnešního trhu s nemovitostmi připomíná takový pomatený psychothriller, u kterého se vůbec neodvažujete odhadnout, co se stane v další scéně.
Ceny rostou, banky jsou při schvalování hypoték přísné, úroky už v grafech taky dávno nejsou, kde bývaly, a vidina bydlení, které nám bude říkat pane, se vzdaluje. Existuje ale cesta, kterou dobře znali už naši rodiče a která teď zažívá nepřehlédnutelnou renesanci. Družstevní bydlení.
Jak ušetřit při zařizování bytu: 4 tipy, které pomohou udržet peníze v prasátku
Co je družstevní bydlení?
Nejdřív je potřeba vědět, co je bytové družstvo. Jde o právnickou osobu, která kompletně vlastní celý dům. Vy si v tomhle domě nekupujete konkrétní byt, ale členský podíl v družstvu. Tím se stáváte jeho členem a získáváte právo nájmu konkrétního bytu na dobu neurčitou. Ve finále jste tedy v roli nájemníka i spoluvlastníka celého domu.
Kdy a proč je družstevní bydlení dobrý nápad?
Družstevní bydlení je pro mnohé šancí na vysněný domov, aniž by se museli upsat bance třeba na dalších 30 let. Tohle jsou jeho výhody.
Je dostupné pro každého. Je to ideální volba pro mladé rodiny nebo jednotlivce, kteří hůř dosáhnou na hypotéku, nebo dokonce nemají šanci ji získat, ani kdyby spláceli další tři životy. U novostaveb nejspíš složíte 20–30 % z ceny bytu jako členský vklad a zbytek splácíte formou měsíčního nájemného. To musíte platit tak jako tak – v pronájmu, formou hypotéky… Nebo takhle.
Dalším plusem je, že vás nemusí trápit roční daň z nemovitosti. Tu řeší družstvo jako celek. Stejně tak se stará o velké opravy a úpravy, jako je třeba zateplení nebo malování fasády.
Do jisté míry taky máte kontrolu nad sousedy. Pokud někdo hrubě porušuje pravidla, může být z družstva vyloučen, což je v osobním vlastnictví prakticky nemožné. Samozřejmě to není tak, že by se někdo ze dne na den ocitl na ulici, proces má svá pravidla. Je to ale možné.
Družstevní bydlení získáte rychle. Převod podílu je bleskový – žádný katastr nemovitostí ani měsíce čekání, až se úřední šiml uráčí pohnout.
Nájemní vs. vlastní bydlení: Oboje má své výhody i nevýhody
Háčků je taky několik
Nebudeme to ale lakovat narůžovo, když to má své černé puntíky. Držení družstevního podílu má svá specifika, která můžou člověka více či méně omezovat.
S hypotékou je to ošemetné. Banky se na družstevní podíly dívají dost skepticky, protože vzít je do zástavy není tak snadné jako nemovitost v osobním vlastnictví. Výjimkou jsou situace, kdy družstvo potvrdí, že byt bude do roka převeden do osobního vlastnictví. A to už taková potíž nebývá.
Taky tak úplně nejste pánem svého království. K většině stavebních úprav i k podnájmu třetí osobě potřebujete souhlas družstva. Takže ať vás ani nenapadne bourat příčku, aniž byste ho získali. Mohli byste si zadělat na malér.
A pak je tu ještě anuita. Než podepíšete smlouvu s vidinou šťastného bydlení, zjistěte si, jak je to se splácením anuity – tedy dluhu, který družstvo za výstavbu nebo pořízení domu vybírá. Je to částka, kterou budete v měsíčních splátkách hradit, tak aby pro vás byla dlouhodobě udržitelná.
Shrnutí: Jak si tedy družstevní bydlení vede?
Družstevní bydlení si sice spojujeme s devadesátkami, ale teď je to spíš moderní alternativa, která umožňuje mít vlastní domov, ovšem s nějakými omezeními.
Neplatíte tržní nájemné (které je v současnosti nekřesťansky vysoké, pokud se nechystáte žít v ghettu nebo v Horní Dolní, kam autobus zabloudí jednou za dva dny), investujete do vlastní budoucnosti a postupně si byt „předplácíte“ – jednou bude váš, když si ho necháte převést do osobního vlastnictví.
Pokud hledáte možnost vlastního bydlení, která vás hned na začátku neuvrhne do spirály úzkostí ze splácení bance (protože stát se může zatraceně cokoli), družstevní bydlení může být ideální cestou právě pro vás.
Máte zkušenost s družstevním bydlením? Přijde vám celkově výhodné, nebo ne? Dejte nám vědět v diskuzi pod článkem!
