Jste zde

Pravdy a mýty o dřevostavbách: Jak je to s akustikou? A jak s hořlavostí?

Zdroj: www.bigstockphoto.com
Jsou krásné, ekologické, energeticky úsporné… A přesto se dřevostavby potýkají s částečnou nedůvěrou veřejnosti. Pojďte se s námi podívat na nejznámější mýty o dřevostavbách. Vyvrátíme vám je!

9. 11. 2015

Co je to dřevostavba?

Definovat dřevostavbu lze nejpřesněji jako stavbu s minimálně nosnou konstrukcí z materiálů na bázi dřeva. Dnes největší boom zaznamenávají sendvičové panely v různých stupních dokončení.

I ti nejzarytější odpůrci dřevostaveb již nyní přiznávají, že tento typ stavby je velmi rychlý, ekologický, energeticky úsporný, velmi příjemný při užívání a uznávají i to, že dřevo jako jediný stavební materiál patří k obnovitelným zdrojům.

Lepší využití obestavěného prostoru či zastavěné plochy či daleko příznivější parametry z hlediska udržitelného rozvoje, jsou jen dalšími argumenty, proč by měly dřevostavby získávat daleko větší podíl na trhu. Přesto se stále ještě tradují některé mýty, které dřevostavbám kazí pověst. Podívejme se na ně podrobněji:

S bydlením v dřevostavbě se pojí spousta mýtů. My vás přesvědčíme o tom, že velká část z nich se nezakládá na pravdě.Zdroj: www.vextadomy.com

Dřevostavba nemá menší životnost než klasický dům

Pokud někdo vedle sebe dá cihlu a dřevěný panel, tak ho může napadnout otázka, který materiál asi vydrží déle? Zodpovězení je trošku složitější, ale lze s jistotou říci, že dobře postavená dřevostavba vydrží 100 až 150 let. Nicméně velmi záleží na kvalitě provedení stavby a tím pádem na kvalitě stavební firmy.

Dřevostavby jsou rovnocenné co do životnosti s klasickým domem. Samozřejmě, že každý stavební systém má rizikové faktory, například vodní vzlínavost je nepřítelem každého objektu, ať už je postaven z jakéhokoliv materiálu. A nezapomeňte, že množství použitého dřeva v klasickém zděném domě také není zanedbatelné. Kolem něj se ale tyto otázky na životnost neobjevují.

Zajímá vás, jak výhodně a úsporně topit? Topte chytře a ušetříte: Tady je šest tipů, které vám v zimě ušetří tisíce

Na nosnou konstrukci dřevostavby poskytují některé firmy záruku až 30 let. Dřevo jen nesmí přijít do trvalého styku s vodou. S vlhkostí si ale umí bez problémů poradit. Dřevostavba má nicméně jednu velikou výhodu. Zmodernizování dřevěného bydlení, v souladu s měnícím se životním stylem, nebývá náročnou činností co do složitosti ani do finančních nákladů.

Vyšší hořlavost? Větší náchylnost k plísním? Tyhle mýty o dřevostavbách nejsou pravdivé!Zdroj: www.vextadomy.cz

Dřevo je hořlavé. Neznamená to, že dům ze dřeva snadněji shoří

Dřevo jako každý materiál při určité teplotě opravdu hoří, ale technická norma konstatuje, že dřevěné konstrukce jsou požáru odolné. Zní to jako paradox, ale není to tak složité. Zuhelnatělá povrchová vrstva vznikající při požáru na nosných prvcích (trámech) totiž brání dalšímu ohoření (u objemných dřevěných kusů pronikne oheň do zhruba dvou až třícentimetrové hloubky a jeho další postup se výrazně zpomalí či zastaví, neboť povrchová vrstva zuhelnatí a brání přístupu kyslíku).

Při požáru je nejnebezpečnější pro obyvatele vzplanutí interiéru, nábytku, textilu a spotřebičů. Což je stejné jak u zděných domů, tak u dřevostaveb. Dalo by se říci, že dřevo hoří předvídatelným, spočitatelným, do určité míry řiditelným způsobem. Což je jeho obrovská výhoda při hašení požáru.

Moderní dřevěné konstrukce jsou velmi odolné vůči požáru. Parametry každé dřevěné budovy musí zaručit dostatečnou dobu na evakuaci lidí – vždy v řádu desítek minut.  Ocelové konstrukce se hroutí naprosto náhle, neočekávaně a prakticky naráz. To hasiči dobře vědí. V USA jsou proto po 11. září v některých případech ocelové skelety budov chráněny dokonce dřevěnými obklady!

Plísně? V dřevostavbě není jejich výskyt vyšší než v klasických zděných domech.Zdroj: www.vextadomy.cz

A jeden příklad nakonec. V září 2004 došlo ve Výmaru k požáru proslulé knihovny Anny Amalie. Totálně zničujícím účinkům ohně ve zděné budově zabránil strop zhotovený trámovou konstrukcí z masivního dřeva.

Akustika v dřevostavbě není horší než u zděného domu

I u dřevostaveb je možné dosáhnout akustického komfortu, který je určován akustickými parametry základních konstrukcí a pak detaily jejich propojení. I tady platí, že výsledek je závislý na nejslabším článku, ze kterého je celek složen (např. dveří). Díky stále se rozvíjejícím moderním materiálům si dřevostavby poradí i s akustikou.
Není důvod, aby se v dřevostavbě objevovala vlhkost a plíseň častěji než ve zděných stavbách.

Problematika plísní v jakýchkoliv objektech je způsobena špatným návrhem, nekvalitním provedením nebo nevhodným způsobem užívání stavby. Problémy s plísněmi na stěnách odbourá především důsledná projekční příprava dřevostavby. Plísně se totiž objevují většinou z důvodu nízké povrchové teploty stěny v interiéru. U technologie konstrukčních izolovaných panelů, se tyto závady vůbec neobjevují, protože součinitel prostupu tepla obvodových stěn těchto staveb vysoce překračuje požadavky na tepelnou ochranu budov.

Dřevokazné houby a červotoči mohou pro dřevostavbu představovat nebezpečí pouze při nedostatku zkušeností při výstavbě (obvykle při výstavbě svépomocí) nebo zanedbání pravidelné údržby.

Základem ochrany je zvládnutí principů tzv. „konstrukční ochrany dřeva“, které zamezují vnikání vlhkosti do konstrukce a nežádoucímu proudícímu vzduchu.

V dřevostavbě není problém cokoliv zavěsit či pověsit na stěnu.

Tento problém není v dřevostavbě, ale v konstrukčním systému a použitých materiálech. Například při použití desek Fermacell je tento problém eliminován úplně. Je úplně jedno, kde pověsíte skřínku, poličku, závěs, obraz atd. Musíte jen dodržovat návod na používání domu, aby nedošlo k narušení technologické konstrukce.

- akustický útlum stěny dřevostavby je prakticky vždy horší (hlavně na nízkých kmitočtech, tedy hlavně pro hluk) i pro těžkou stěnu s fermacelem nebo obdobnou deskou (dáno fyzikou)
- s hořlavostí je to komplikovanější, neboť pokud stěna obsahuje tepelnou izolaci na bázi polystyrenu je vnitřní zahoření pěkné svinstvo u jakékoliv stavby (zděné i dřevěné), ale u zděných staveb se produkty hoření obvykle nedostanou do obývaných prostor
- životnost staveb je závislá na konstrukci, použitých stavebních materiálech, pečlivosti provedení, provozních podmínkách i údržbě, ale za nepříznivějších podmínek je zděná stavba je obvykle odolnější
- ke zvážení je pak hlavně problematika temperování dřevostaveb (vesměs malá akumulace),
komplikace s dodatečnými instalacemi rozvodů (médií i energií),
mechanická a balistická odolnost (např. při vichřicích, případně i povodních nebo sesuvech),
značně problematická ekologičnost (dřevo se obvykle moří pro lepší požární i dřevokaznou odolnost, a dané látku rozhodně ekologické nejsou... podobně je tomu i vychvalované papírové tepelné izolace, neboť používaný recyklovaný papír většinou obsahuje i spousty těžkých kovů v barvivech...)
i dalších
přestaňte tedy lidem blbnout hlavy, a samy se pořádně zamyslete, co tvrdíte...